Město Loštice

Loštice: Název odvozen od slova lošek,  to muže být bud ve smyslu díra, jáma, výmol, dul (nemecky Loch), nebo osobní jméno Lošek, což je pravdepodobnejší. Součástí obce je osada Vlčice. V roce 1960 se staly místní částí Loštic i sousední Žadlovice. Za první zmínku je možno považovat jméno jistého Petra z Loštic z r. 1267. Jednoznačná písemná zpráva o Lošticích pochází až z r. 1353, kdy již bylo toto mestečko součástí bouzovského panství. Loštice leží ve střední nadm. výšce 257 m na západním okraji Mohelnické brázdy, při dolním toku řeky Třebuvky, sice ješte v rovině, ale kolem města na jihozápad se již zvedají svahy a kopce Bouzovské vrchoviny. Pres Loštice vedla duležitá cesta od Olomouce a Litovle k Mohelnici a dále k Moravské Třebové, která puvodně odbočovala právě v Lošticích údolím Třebuvky na západ k Městecku Trnávce. Dnes jde již o vedlejší komunikace, protože nová silnice dálnicního typu z Olomouce do Čech byla postavena mimo městecko a protíná jenom východní část loštického rovinatého katastru. K nejcennějším památkám Loštic náleží puvodně pozdně gotický farní chrám sv. Prokopa z 15. století, pozoruhodná je radnice na náměstí z r. 1749 a několik měštanských domu. Bývalou židovskou obec pripomíná klasicistní synagóga z pocátku 19. století a zejména židovský hrbitov. Chráněná je také puvodně barokní budova drívejší koželužny (cp.81) a pozdně empírová bývalá sladovna (cp. 607). Barokní sousoší Piety pochází z r. 1735, kašna a sloup Nejsvetejší Trojice na náměstí jsou již z 19. století. V r. 1992 byl v Lošticích znovu otevřen Památník Adolfa Kašpara, známého malíře a ilustrátora knih.